Komentář: Růst ekonomiky mile překvapil, ale fronta na českou produkci se pomalu krátí

Komentář k vývoji české ekonomiky a HDP
Komentář k vývoji české ekonomiky a HDP

První (bleskový) odhad růstu české ekonomiky ve 2. čtvrtletí hovoří o meziročním růstu 2,7 %. Ze strany nabídky k růstu přispěla podle kvalitativního komentáře ČSÚ nejvíce skupina odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování. To ladí vcelku dobře velmi slušným meziročním růstem, kterého ve 2. čtvrtletí dosáhl maloobchodní obrat (bez motosegmentu 5 %) a například počet přenocování v ubytovacích zařízeních (3,8 %).

České HDP pozitivně překvapilo

Ze strany poptávky ČSÚ vypíchl jako hlavní přispěvatele spotřebu českých domácností a zahraniční poptávku. To první nepřekvapuje: viz zmínka výše o maloobchodních tržbách a pokračující napětí na trhu práce vedoucí k nadále rychlému růstu mezd a extrémně nízké nezaměstnanosti.

To druhé, tedy silná zahraniční poptávka, trochu překvapivé je (viz níže další témata), ale i tentokrát si jako vysvětlení můžeme připomenout efekt fronty (na českou “makro-zmrzlinu”): české firmy byly v minulých cca dvou letech zahlceny objednávkami, takže se na jejich produkci udělala fronta a jejich hlavním problémem se stal nedostatek zaměstnanců. Stačí si vzpomenout na nářky českých zaměstnavatelů, že je potřeba usnadnit příchod nových pracovních sil z různých konců světa (na manuální pozice především pracovníci z Ukrajiny).

O recesi v Česku zatím nelze mluvit, ale…

Teprve poslední, tedy červnová čísla ohledně průmyslové produkce (-2,9 %) a nových zakázek (-10 %) naznačila, že tato fronta se v řadě odvětví zřejmě už zkrátila na minimum. Přinejmenším český průmysl tak zřejmě nyní začne nepříznivá německá čísla odrážet víc než v posledních několika čtvrtletích. Z pohledu růstu celé ekonomiky by 3. čtvrtletí mělo být oproti druhému růstově zase o něco slabší.

O recesi v Česku zatím určitě nelze mluvit, nicméně české firmy i spotřebitelé by měli své ziskové, respektive příjmové vyhlídky pro další léta hodnotit opatrněji než dosud. Pro zaměstnance zřejmě pomalu končí zlaté časy supernízké nezaměstnanosti a vysokých mzdových růstů.

Německá rýma se přece jen asi už začne přenášet i na české nosy.

Německé HDP nepřekvapilo, nemile

Německá ekonomika v 2. čtvrtletí podle prvního odhadu tamního statistického úřadu vzrostla meziročně o 0,4 % (po kalendářním očištění). Oproti 1. čtvrtletí se ovšem její výkon o 0,1 % snížil.

To se sice čekalo, ale: Mezi ekonomy se ujala konvence, že pokud dojde k mezičtvrtletnímu poklesu ve dvou čtvrtletích po sobě, daná ekonomika je v recesi. Německo je tak jednou nohou v recesi. Vstup i druhou nohou (další pokles v 3Q) rozhodně nelze – vzhledem k posledním datům nevzhledným číslům od našich západních sousedů – vyloučit.

Německá ekonomika se podobá české v tom, že má nadále ve velmi slušné kondici domácí poptávku danou napjatým trhem práce a dobrou náladou spotřebitelů. Na rozdíl do českých firem však ty německé už delší dobu trpí slabou poptávkou ze zahraničí. Důvodem je především nejistota spojená s brexitem a zpomalování čínské ekonomiky, které probíhá dlouhodobě a v posledním roce je zesíleno obchodní válkou se Spojenými státy.

(České firmy byly doposud od nepříznivého vývoje v Německu (a zbytku světa) izolovány polštářem v podobě výše zmíněné pomyslné fronty nahromaděných objednávek.)

Fiskální expanze a maastrichtské kritérium

K fiskální expanzi na pomoc německé ekonomice neboli k ústupu od snahy o vyrovnané finance se německá politická reprezentace prozatím moc nemá. Německo doufá v to, že letos konečně po 17 letech přestane porušovat maastrichtské kritérium pro dluh. Neschopnost plnit pravidlo, které na počátku existence eurozóny prosazovali především právě Němci, byla pro ně velkou ostudou.

Odmítavý postoj k fiskální expanzi by se zřejmě i do budoucna změnil pouze v případě, že by došlo k výraznějšímu propadu německé ekonomiky, například v důsledku tvrdého brexitu kombinovaného s eskalací obchodních válek.

Ještě dodejme, že odklad části navýšení amerických dovozních cel na čínské zboží oznámený v úterý večer prezidentem Trumpem se týká především spotřebního zboží. Pro jeho výrobu v Číně nepředstavují německé dovozy významné vstupy. Případný příznivý dopad tohoto odložení na německou ekonomiku tedy bude jen velmi omezený.

Čínská čísla překvapila, taky nemile

Maloobchodní tržby v Číně se v červenci zvýšily meziročně o 7,6 %. Trh přitom čekal 8,6 %. Podobně také u tamní červencové průmyslové výroby meziroční skutečnost zaostala za očekáváním: 4,8 % versus 6,0 %.

Dá se očekávat, že pokud budou signály o zpomalování čínské ekonomiky dále narůstat, vyhlásí tamní úřady další podpůrné fiskální nebo měnové kroky. Čína je totiž stále ještě v zajetí kdysi vyhlášeného cíle dosáhnout v období 2010-2020 nárůstu ekonomiky na dvojnásobek; a splnění tohoto cíle bude ohroženo, pokud Země středu nedosáhne letos i příští rok růstu v průměru aspoň 6,4 %.


A co se dělo na finančních trzích v červenci 2019 pohledem analytiků, dočtete zde!


KOMENTÁŘE

Napište komentář
Zde napište Vaše jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.